Zeměžluč je jednoletá nebo dvouletá bylina, vysoká až 50 cm. Lodyha se vstřícně postavenými kopinatými, celokrajnými listy vyrůstá z růžice listů.
1 čajovou lžičku drogy na šálek vody. Pijeme 2-3x denně. Lze připravit i macerát za studena. Denní dávka drogy nemá překročit 5 g.
![]() | Nať(Herba centaurii) |
Asi 25 cm dlouhé vrcholky kvetoucí nati sbíráme během července a srpna, kdy rostlina kvete. Sušíme rychle, aby droga neztratila svou barvu. Má velmi hořkou chuť.
Zeměžluč je jednoletá nebo dvouletá bylina, vysoká až 50 cm. Lodyha se vstřícně postavenými kopinatými, celokrajnými listy vyrůstá z růžice listů. V horní části se větví. Na koncích lodyh jsou bohaté vrcholíky světle růžových květů. Kvete v létě.
Zeměžluč najdeme na loukách, stráních a mýtinách.
Mezi nejdůležitější obsahové látky patří hořčiny. Dále obsahuje ve významném množství ještě mastné kyseliny, silice, flavonoidy.
Dříve: Zeměžluč se používá jako léčivá rostlina už téměř 2 tisíce let. V různých zemích bylo její použití různé. Zpočátku to bylo hlavně k hojení ran, vymývání očí a při onemocněních jater. Měla místo v léčbě hadího uštknutí, při vysokém krevním tlaku i onemocněních ledvin.
Dnes: používá se vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu).
Vnitřně: Hořčiny obsažené v zeměžluči povzbuzují chuť k jídlu, protože podporují vylučování žaludečních šťáv. Čaj pijeme při nechutenství, při příznacích špatného trávení a nedostatku žaludeční kyseliny a žluči.
Větší množství drogy může vyvolat podráždění žaludeční sliznice a zvracení.
Pozn. Ze zeměžluči se vyrábí také tinktura a extrakt a je součástí originálně vyráběných přípravků.