Martinčin Herbář
A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Maliník obecný

(Rubus idaeus L.)

Maliník je přítomen na pasekách, v křovinách a v lesích. Pro své plody je také oblíbenou pěstovanou rostlinou.

Příprava čaje

1 lžíce sušených listů na šálek vody. Čaj pijeme 2 až 3 krát denně.

Užívaná část

list List(Folim rubi idaei) plod Plod(Fructus rubi idaei)

Sběr a sušení

List maliníku sbíráme bez dlouhých řapíků, abychom usnadnili jeho sušení a další zpracování a manipulaci. Žádoucí jsou mladé listy, které jsou nejúčinnější v době květu rostliny.

Maliník obecný

Jak vypadá

Vytrvalý keř neustále vyhánějící prutovité nové výhonky, které v následujícím roce dřevnatí. Ty mohou být jemně ostnité, stejně jako řapíky lichozpeřených listů. Květy mají bílé okvětní lístky. Plody jsou známé maliny. Jsou typické svým snadným oddělováním od lůžka při sběru a červenou barvou v době zralosti. Maliník kvete v květnu a červnu.

Kde se rostlina vyskytuje

Maliník je přítomen na pasekách, v křovinách a v lesích. Pro své plody je také oblíbenou pěstovanou rostlinou.

Co malina obsahuje

Nejvíce zastoupeny jsou třísloviny, kyseliny (jablečná, vinná, citrónová, salicylová) a nemalé množství vitamínů A, B (hlavně biotinu), C a flavonoidů.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Používal se jak při zánětech očí, tak při lehčích onemocněních trávicí trubice. Dále se užíval při teplotě, průjmu, angíně, nemocích zubů a potížích v ústní dutině.

Květ i plod se využíval při hadím uštknutí, zvracení a ledvinových potížích.

Dnes: Maliník se používá vnitřně, a to hlavně ve směsích.

Vnitřně: Charakteristickým pro list je jeho močopudný účinek. Zanedbat nemůžeme ani určitou schopnost podporovat vylučování trávicích šťáv, čímž podporuje trávení. Pomáhá rovněž při akutních onemocněních dýchacího systému – kašli při nachlazení. Pro svou chuť se přidává do velkého množství průmyslově vyráběných rostlinných čajových směsí.

Plod je pro svůj obsah vitamínu A přírodním prostředkem proti očním obtížím. imgVitamín C posiluje obranyschopnost těla a spolu s rutinem zpevňuje cévy a pomáhá při krvácení, např. krvácení z nosu nebo dásní. Stejně jako list mírní obtíže ledvin a močového měchýře. Je přírodním prostředkem pro zdravou kůži a vlasy.

Naprostou jedničkou je při snižování teploty.

Pozn. List maliníku je součástí mnoha originálně vyráběných přípravků.

Mařinka vonná

(Asperula odorata L.)

Pro rostlinu je charakteristický kumarinový glykosid, ze kterého se uvolňuje kumarin.

Příprava čaje

1 čajovou lžičku řezané natě přelijeme šálkem vroucí vody (cca 2 dcl). Pijeme dvakrát denně.

Užívaná část

nať Nať(Herba asperulae)

Sběr a sušení

Nať sbíráme před obdobím kvetenírostliny. Dbáme na to, abychom nať dobře prosušili, neboť v opačném případě hnědne a znehodnocuje se. Teplota při sušení nemá překročit 35 st. C.

Mařinka vonná

Jak vypadá

Vytrvalá bylina se vzpřímenou čtyřhrannou lodyhou. Listy jsou uspořádány do přeslenů. Jedním z charakteristických znaků je zdrsnění úzkých kopinatých listů na okrajích. Na koncích lodyh vyrůstají drobné bílé květy. které spolu tvoří vrcholičnaté laty. Kvete v květnu a červnu.

Kde se rostlina vyskytuje

Mařinku najdeme v lesích.

Co mařinková nať obsahuje

Pro rostlinu je charakteristický kumarinový glykosid, ze kterého se uvolňuje kumarin. Dále jsou zde třísloviny , hořčiny, organické kyseliny, imgvitamín C a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na náš organismus.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Vojáci ji nosili na helmách aby jim přinesla štěstí v bitvách. Sušená se v Německu přidávala do oblíbeného jarního nápoje. Její vůně odpuzovala hmyz.

Dnes: používá se jak vnitřně tak zevně.

Vnitřně: Droga má především zklidňující účinek, kterého můžeme využít při nespavosti, neklidu , obtížích trávicí trubice (např. nadýmaní) vyvolaných na nervovém podkladě. Mařinka také napomáhá cirkulaci krve, působí uvolnění hladkého svalstva a mírně podporuje vylučování moči.

Zevně: Při zevním použití vyniknou protizánětlivé vlastnosti, takže mařinku můžeme použít při nemocích kůže s hnisavými vyrážkami.

Pozn.: V kombinaci s jinými drogami se mařinka používá při varixech (křečových žilách).

Upozornění: Vzhledem ke svým obsahovým látkám se mařinka nesmí užívat dlouhodobě.

Máta peprná (Mentha piperita (L.) Hudson)

Máta se u nás pěstuje na polích. Je také oblíbenou rostlinou v zahradách, truhlících a květináčích.

Příprava čaje

1 nebo 2 čajové lžičky řezané drogy na 1 šálek (100 ml) vody. Pijeme 3krát denně před hlavním jídlem.

Příprava koupele

Na litr vody použijeme 1 polévkovou lžíci řezané drogy.

Užívaná část

Máta peprná List(Folium menthae pipericae) Máta peprná Kvetoucí nať(Herba menthae pipericae)

Sběr a sušení

Pokud sbíráme z máty pouze list, doporučuje se to již v květnu. Ať list nebo kvetoucí nať musíme rychle vysušit, aby neztratila barvu, tedy nezhnědla.

Máta peprná

Jak vypadá

Vytrvalá bylina, dosahující výšky téměř jednoho metru. Charakteristická je čtyřhrannou lodyhou a příjemnou mentholovou vůní. Lodyhy jsou bohatě větvené, na jejich koncích vyrůstají drobné fialové kvítky, které se skládají do květenství, klasu. Kvete v období léta, tedy v červenci a srpnu. Listy jsou ostře pilovité, se silně vyjádřenou žilnatinou na rubu.

Kde se rostlina vyskytuje

Máta se u nás pěstuje na polích. Je také oblíbenou rostlinou v zahradách, truhlících a květináčích.

Co máta obsahuje

Nejvýraznější je obsah silic (50% připadá na nejznámější menthol), tříslovin a hořčin.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Mátu pěstovali staří Egypťané. Posilovala žaludek, podporovala trávení, působila proti střevním parazitům. Tišila bolest při menstruaci a usnadňovala porod. Odstraňovala bolesti hlavy a zvonění v uších.

Dnes: Nať máty lze použít vnitřně i zevně. Využívá se také hojně v aromaterapii.

Vnitřně: Hlavní účinek se projevuje na trávicím traktu, protože máta působí na uvolnění křečí hladkého svalstva trávicí trubice (spasmolytikum) a desinfikuje(zbavuje choroboplodných zárodků). Čaj je velmi vhodný při rozmanitých projevech problematického trávení. Uleví při nadýmání, při nedostatečném vylučování žluči (jako pomocný prostředek se podává při žlučových kamíncích), při křečích v trávicí trubici, při nechutenství. Známý je účinek mentholu na povzbuzení centrální nervové soustavy.

Zevně: V koupelích nebo obkladech se projevují její desinfekční účinky. Mátu použijeme na špatně se hojící rány a vředy, ke kloktání při zánětech hrdla a dásní. V aromaterapii je máta oblíbená proti bolestem hlavy.

Pozn. V doporučených dávkách je úplně neškodná, proto je oblíbenou zejména u dětí a starších lidí. Máta je součástí celé řady originálně vyráběných produktů. Stále častěji se s ní setkáváme v kulinářských předpisech jako s kořením do mas a salátů. Používá se čerstvá i sušená. Máta kadeřavá, která se rovněž pěstuje, má slabší účinek a je poněkud odolnější proti mrazu, než máta peprná.

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum L.)

Mateřídouška úzkolistá je jednou z mnoha druhů, které se u nás vyskytují. Všechny domácí druhy této značně proměnlivé rostliny.

Příprava čaje

Jednu čajovou lžičku sušené natě přelijeme šálkem vařící vody. Doporučujeme sladit medem. Takto připravený čaj pijeme několikrát denně.

Užívaná část

naťNedřevnatá kvetoucí nať(Herba serpylli)

Sběr a sušení

Sbírá se od května do srpna, ale ideální doba sběru je v červnu, mezi polednem a čtrnáctou hodinou. Suší se rychle ve stínu ve slabých vrstvách.

Mateřídouška úzkolistá

Jak vypadá

Mateřídouška úzkolistá je jednou z mnoha druhů mateřídoušek, které se u nás vyskytují. Všechny domácí druhy této značně proměnlivé rostliny nesou souborný název mateřídouška obecná. Jsou to drobné, příjemně voňavé byliny až polokeříky rostoucí v trsech. Plazivá lodyha bývá až třicet centimetrů vysoká a většinou u země dřevnatí. Kvete od května do září, květy jsou na konci lodyhy uspořádány do květenství červenofialové barvy.

Kde se rostlina vyskytuje

Mateřídoušku najdeme na suchých a slunných místech - pasekách, stráních, lesních mýtinách.

Co nať mateřídoušky obsahuje

Hlavní obsahovou látkou jsou silice a třísloviny.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Látky obsažené v mateřídoušce mají silný antiseptický (bránící množení a vývoji mikroorganismů) účinek.

Dříve: Tradičně se mateřídouška používala při onemocněních dýchacích cest a špatném trávení. Nezanedbatelné místo měla v použití při opilosti, ale také při bolesti hlavy a nočních můrách.

Dnes: Používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu), tak zevně.

Vnitřně: Nejznámější je užívání mateřídoušky, jestliže potřebujeme napomoci v odstranění hlenů a proti kašli. Hlavně v době nachlazení, protože má schopnost dezinfikovat dýchací cesty. Můžeme ji však také užívat jako prostředek harmonizující trávení. Zabraňuje tvorbě plynů a účinkuje proti průjmu.

Zevně: Mateřídouška je vhodná k omývání ran a to i hnisajících. Koupel, do které přidáme odvar z mateřídoušky působí celkově povzbudivě. Její dezinfekční účinek můžeme využít při zánětech v ústní dutině.

Na co si dát pozor

Izolovaná silice je ve vyšších dávkách toxická, při vnitřním užívání hrozí nebezpečí dráždění ledvin.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis L.)

Meduňka uvolňuje pocity strachu a mírné úzkosti, působí na stavy nervové vyčerpanosti, nespavosti, a lehké depresivní nálady.

Příprava čaje

Na přípravu jednoho šálek potřebujeme 1 čajovou až polévkovou lžíci meduňky. Denně pijeme 2-3 takové šálky.

Příprava medňkového vína

Smícháme bílé víno s jednou hrstí meduňkového listu. Necháme ho na teplém a tmavém místě 24 hodin vyluhovat. Nápoj pak přefiltrujeme a podle zásady "dobrého pomálu" pijeme 1 skleničku denně.

Užívaná část

listList(Folium melissae) naťNať(Herba melissae)

Sběr a sušení

Nejlepší jsou mladé vršky rostliny, sbírané těsně před rozkvětem v době poledne. Sušení musí probíhat poměrně rychle, při pomalém sušení může dojít k zapaření a zhnědnutí meduňky.

Jak vypadá

Vytrvalá bylina, která dosahuje výšky až 50 cm. Patří mezi hluchavkovité rostliny, takže je i hluchavce vzdáleně podobná. Vstřícné listy jsou téměř oválného tvaru, na okrajích pilovité, mají řapík, který je u spodních listů delší. Za listem vyrůstá květ (podobný hluchavce), který má světlou růžovou nebo světlounce modrou barvu. Kvete v červnu a červenci.

Meduňka lékařská

Kde se rostlina vyskytuje

S meduňkou se setkáváme pouze na zahrádkách, kde příjemně voní po citronech, ve volné přírodě ji najdeme výjimečně.

Co meduňková nať obsahuje

Meduňka má vysoký obsah silic a tříslovin.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Meduňka je známá svým celkově uklidňujícím účinkem.

Dříve: Jak uvádějí staré herbáře "meduňka na noc pitá vyvolá klidný spánek a veselé sny".

Dnes: Používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu), tak zevně.

Vnitřně: Meduňka uvolňuje pocity strachu a mírné úzkosti, působí na stavy nervové vyčerpanosti, nespavosti, a lehké depresivní nálady, ale také na žaludeční a střevní neurózy, má protikřečové působení a zabraňuje nadýmání, příznivě ovlivňuje bušení srdce a srdeční arytmie. Pití meduňkového nálevu prý také napomáhá inspiraci. Při nespavosti je možné přidat k meduňce ještě lípu a majoránku, všeho stejným dílem. Pro posílení mozku a srdce je doporučováno meduňkové víno. Čaj je vhodný i pro nastávající nebo kojící maminky.

Zevně: Jako preventivní prostředek proti oparům rtu se doporučuje potírání rtů čerstvým listem meduňky. Jestliže přidáme do vany trochu natě nebo odvaru z meduňky, připravíme si uklidňující večerní koupel, která zbavuje stresu.

Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi (L.) Sprengel)

Medvědice je nízký, stále zelený keřík, který je v mnohém podobný brusince.

Příprava čaje

Užívaná část

listList(Folium uvae-ursi)

Sběr a úprava

Listy lze sbírat celý rok, ale nejúčinnější je droga jarní a podzimní. Sušíme v malé vrstvě, aby sušení proběhlo co možná nejrychleji. Odstraňují se nahnědlé listy. Jedná se o chráněnou rostlinu, proto by nemělo docházet ke sběru ve volné přírodě.

Jak vypadá

Medvědice je nízký, stále zelený keřík, který je v mnohém podobný brusince. Drobné květy bílé nebo růžové barvy jsou umístěny na konci větvičky. Květy jsou na krátké stopce, mají baňkovitý tvar a tvoří ne příliš bohaté hrozny. Kvete v dubnu a květnu. Plodem je peckovice nakyslé chuti. Po dozrání má červenou barvu.

Medvědice léčivá

Kde se rostlina vyskytuje

Domovem této rostlinky jsou horská pásma, kde ji najdeme ve světlých křovinách.

Co listy medvědice obsahují

Medvědice obsahuje hlavně arbutin, metylarbutin a třísloviny. Nelze zanedbat ani obsah flavonoidů a triterpenů.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Využívání medvědice v léčitelství je datováno přibližně od 17. století. Své místo měla při zánětech močopohlavního systému a žlučových obtížích.

Dnes: Používá se vnitřně tak zevně.

Vnitřně: Jde o pomocný prostředek při léčbě zánětlivých onemocněních močových cest, při drobných močových kamíncích a močovém písku. Maximální antibakteriální účinek nastává přibližně za 3-4 hodiny po užití.

Zevně: Nepoužívá se.

Medvědice léčivá

Na co si dát pozor

Droga má ve svém použití také omezení. O jejím použití je vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem. Není vhodná pro těhotné a kojící. U citlivých jedinců může vyvolat zažívací obtíže. V případě, že moč nemocného je kyselá, může být účinek medvědice pouze slabý.

Pozn. Medvědice je součástí originálně vyráběných přípravků.

Měsíček zahradní (Calendula officinalis L.)

Jedná se o letničku dosahující délky až půl metru. Lodyhy jsou bohatě olistěny. Eliptické listy pokrývají drobounké chloupky.

Příprava čaje

Na půl litru vařící vody nám postačí 1-2 čajové lžičky květu.

Příprava masti

Čerstvé květy se nakrájejí nebo nastrouhají do roztaveného vepřového sádla (ze kterého samozřejmě musíme odstranit škvarky) a tavenina se nechá v chladu ztuhnout. V mastech vyráběných ve farmaceutických firmách nenajdete zbytky rostliny, protože masti by neodpovídaly přísným normám. Proto se místo vepřového sádla používají takové masťové základy, do kterých všechny léčivé látky beze zbytku přejdou a odstranění zbytků měsíčku mast nijak neochudí.

Užívaná část

květKvět - obvodové okvětní jazýčky, případně celý květ s kalichem(Flos calendulae)

Sběr a sušení

Sbíráme jej od června do srpna, někdy i začátkem září. Nejvhodnějším časem sběru je pěkný slunný den, nejlépe před polednem. Bylinka se suší ve stínu, vhodný je i průvan, protože se snadno zapařuje, a tím se znehodnocuje. Sušením na slunci měsíček vybledne. Správně usušená droga má přibližně barvu čerstvého květu. Pro farmacii jsou vhodné pouze květy oranžové.

Jak vypadá

Jedná se o letničku dosahující délky až půl metru. Lodyhy jsou bohatě olistěny. Eliptické listy pokrývají drobounké chloupky. Květy mohou být temně oranžové, žluté, výjimečně i bílé. Tyto květy jsou pro rostlinu charakteristické. Rostou na koncích větví. Kvete od června do podzimu.

Kde se rostlina vyskytuje

Měsíček najdeme především v zahradách, kde má většinou úlohu okrasné rostliny.

Měsíček zahradní

Co květy měsíčku obsahují

Květy měsíčku obsahují cenné léčivé látky, mezi něž patří éterické oleje, hořčina kalandén, organická barviva, kyselina salicylová, tuky, vosky, saponiny, slizy, organické kyseliny a dokonce i imgvitamín C.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Rostlina je známa už od starověku, u nás se začala objevovat ve 12. století. Byl známým pomocníkem při onemocněních jater a sleziny, napomáhal pocení a vyháněl jedy. Dokonce se o něm psalo jako o prostředku k léčbě rakoviny.

Dnes: používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje, tak zevně.

Vnitřně: Při vnitřním užívání zlepšuje činnost žlučníku a jater, napomáhá trávení, má protikřečové vlastnosti, upravuje menstruaci, tiší záněty trávicího ústrojí, příznivě ovlivňuje vředovou chorobu žaludku, zlepšuje krevní oběh a zlepšuje práci srdce při mírném poklesu krevního tlaku.

Zevně: Hojí oční i ušní zánět, lze ji použít i jako kloktadlo dutiny ústní. K těmto účelům se připravuje odvar, doba varu by však neměla překročit 1 až 2 minuty. Při přípravě roztoků pro vnější aplikaci se doporučuje zvýšit koncentraci odvaru 2krát až 3krát.

Léčivé působení měsíčku na hojení různých ran, ekzémů a kožních defektů se přisuzuje působení fytoncidů, rostlinných antibiotik, které zasahují proti bakteriím a plísním. Nejznámějším přípravkem s obsahem měsíčku je měsíčková mast. Časté je její použití v kosmetice.

Pozn. Pro labužníky máme i recept hodný Magdaleny Dobromily Rettigové (pochází ovšem od odborníků nejpovolanějších - pánů Janči a Zentrycha): roztav půl kilogramu sádla a do taveniny dej dvě hrsti čerstvého květu měsíčku s kalichem. Nechej ztuhnout a na 2 až 3 dny uschovej do chladničky. Poté znovu roztav a přidej hrst čerstvých květů, nechej ztuhnout, v chladničce odpočinout. Za další 2 až 3 dny ještě jednou zopakuj. Ale taveninu už nenechej stát, nýbrž v jiné nádobce roztav 25 gramů včelího vosku. Roztavené sádlo skrze sítko s gázou proceď a včelí vosk přidej. Do teplé hmoty vraž na vodní lázni 1 tubu červené indulony a 1 tubu heřmánkové masti (Dermazulen) a míchej, dokud se ti všechny složky nespojí. K masti přidej levandulovou silici nebo olej, bude vonět. Když ustydne, dej ji do kelímku, dobře uzavři a uchovej v chladnu. Na dva roky máš dobrou mast.

Mochna husí (Potentilla anserina L.)

Mochna je známá jako léčivka působící hlavně na hladké svalstvo a uvolňující jeho bolestivé stahy.

Příprava čaje

2 čajové lžičky řezané drogy na šálek (200 ml) vody. Pijeme 2 krát až 3 krát denně.

Užívaná část

naťNať(Herba anserinae) kořenOjediněle kořen(Radix anserinae)

Sběr a sušení

Nať sbíráme v době květu, což připadá na období května až června. Sušíme ve stínu; pokud použijeme umělé sušení, teplota nemá překročit 40 st. C. Pokud se rozhodneme sbírat kořen, děláme to na podzim, během září a října.

Mochna husí

Jak vypadá

Vytrvalá rostlina, která se považuje za plevel. Jde o nízkou bylinu, vytváří lodyhy, které snadno zakořeňují. Listy jsou lichozpeřené, hrubě pilovité, charakteristické svou barvou – na líci zelenou, ale na rubu šedavou. Květy vyrůstají na stopkách, mají 5 žlutých okvětních lístků. Kvete v květnu a červnu.

Kde se rostlina vyskytuje

Mochnu najdeme u cest, na březích rybníků a řek, v parcích, je plevelnou a velmi rozšířenou rostlinou.

Co mochna kořenobsahuje

Pro mochnu jsou charakteristické třísloviny, flavonoidy, hořčiny, organické kyseliny (včetně imgkyseliny askorbové) a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Mochna byla tradiční prostředek při onemocněních trávicí trubice - při průjmech, při krváceních, při zánětech, při bolestech. Používala se také proti choleře.

Dnes: Nať mochny lze použít vnitřně i zevně.

Vnitřně: Mochna je známá jako léčivka působící hlavně na hladké svalstvo a uvolňující jeho bolestivé stahy . Na sliznici trávicích orgánů působí protizánětlivě. Uplatní se k tlumení průjmů, zvláště pokud je doprovázejí křeče, k mírnění bolestivých stahů v gynekologické oblasti – zvláště menstruace, ale vzhledem k tomu, že účinek nastupuje pomaleji, je dobré užívat mochnu již pár dní předem. Při normálním napětí svalstva střev a dělohy se účinek neuplatní, proto lze říct, že tonus těchto orgánů normalizuje. Na svalstvo močových cest nepůsobí. Droga podporuje vylučování žaludečních šťáv a zlepšuje trávení.

Zevně: V koupelích nebo obkladech na špatně se hojící rány a vředy, ke kloktání při zánětlivých a bolestivých stavech sliznice v dutině ústní.

Na co si dát pozor

Vařením drogy se nápoje stávají aromaticky nepříjemné.