Martinčin Herbář
A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris Bus, non L.)

Kontryhel má vysoký obsah tříslovin a hořčin.

Příprava čaje

11 čajovou lžičku řezané natě přelijeme šálkem vroucí vody (cca 2 dcl). Pijeme 2 až 3 krát denně.

Užívaná část

nať Nať(Herba alchemillae) list List(Folium alchemillae)

Sběr a sušení

Kvetoucí nať a list sbíráme po celou dobu kvetení rostliny, tedy od května do září. Sušíme rychle, ve stínu. Teplota při sušení nemá překročit 40 st. C. Drogu je nutné dobře prosušit, neboť vlhká má tendenci hnědnout, čímž se znehodnotí.

Kontryhel obecný

Jak vypadá

Vytrvalá bylina, jejíž lodyhy jsou porostlé chloupky. 7-9 laločnaté listy vytvářejí jak přízemní růžici, tak vyrůstají na lodyze. Také povrch listů je většinou leskle chlupatý, okraje jsou pilovité. Mladé listy jsou složené podél hlavních nervů. Na listech nás může po ránu upoutat drobná kapička rosy. Na koncích lodyh se vytvářejí drobné žlutozelené květy. Kvete od května do září.

Kde se rostlina vyskytuje

Kontryhel najdeme na lukách, podél cest, na okrajích lesů.

Co kontryhelová nať obsahuje

Kontryhel má vysoký obsah tříslovin a hořčin. V malém množství jsou zde obsaženy také kyselina salicylová, silice, organické kyseliny, minerální látky a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na náš organismus.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: používal se ke stavení krvácení, proti zvracení, ošetřování modřin a bělení pih.

Dnes: používá se jak vnitřně tak zevně.

Vnitřně: Svým účinkem působí na sliznici trávicího ústrojí a zabraňuje množení nežádoucích mikroorganizmů. Nepatrně zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a usnadňuje vstřebávání živin ve střevě. Z tohoto důvodu je výhodně použití kontryhele při zánětlivých onemocněních trávicí trubice a při průjmech. Při onemocněních ženských orgánů přidáváme k vnitřnímu užívání také sedací koupele. Již tradičně se užívá k posílení dělohy a přispívá jak k otěhotnění, tak také ke zdárnému donošení plodu a snadnému porodu.

Zevně: Kontryhel používáme ke kloktání při zánětech hrdla a dutiny ústní, k omývání při kožních nemocech a odřeninách.

Kopřiva dvoudomá

(Urtica dioica L.)

Nejkvalitnější je kopřiva sebraná v jarních měsících, ale její sběr lze prodloužit až do září. Vyhýbáme se místům, kde se kopřivě dobře daří.

Příprava čaje

1-2 čajové lžičky sušené kopřivy dáme do šálku a zalijeme vařící vodou.

Užívaná část

list List(Folium urticae) nať Nať(Herba urticae) květ Květ(Flos urticae) kořen Kořen(Radix urticae)

Sběr a sušení

Nejkvalitnější je kopřiva sebraná v jarních měsících, ale její sběr lze prodloužit až do září. Vybíráme si prosluněná místa, naopak se vyhýbáme místům, kde se kopřivě podezřele dobře daří. Tato místa bývají velmi často zamořena dusičnany. Při sběru je třeba dát si pozor na alergickou reakci na jed obsažený v chloupcích. Po usušení se dráždivé látky ztrácí. Sušenou kopřivu znehodnocují zčernalé listy, které se mohou objevit, když během sušení došlo k zapaření rostliny.

Kopřiva dvoudomá

Jak vypadá

Někdy i přes metr vysoká, vytrvalá bylina, lodyha je na řezu čtyřhranná. Listy jsou na okrajích pilovité, tmavě zelené barvy. Za horními listy, v jejich úžlabí, vyrůstají od května do září květenství drobných květů, které označujeme jako laty. Celou rostlinu pokrývají žahavé chloupky, které obsahují pryskyřičný sekret dráždící kůži.

Kde se rostlina vyskytuje

Kopřiva je hojně rozšířená plevelná rostlina, královna příkopů, neudržovaných zahrad a nepřístupných míst v okolí vodních toků.

Co kopřiva obsahuje

Z obsahových látek je nejdůležitější chlorofyl listů. Z dalších účinných složek je to kyselina křemičitá, třísloviny s účinkem proti krvácení a látky snižující hladinu krevního cukru i vysoký krevní tlak.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Kopřiva je rostlina s bohatou historií, opředená mnoha pověstmi. Již staří Římané si šlehali revmatické klouby svazkem kopřiv a aby se zahřáli, přikládali si drcené kopřivy přímo na tělo. To u nás byla odpradávna dávána do souvislostí s tajemnými silami. Věřilo se například, že dokáže odehnat zlé duchy a čarodějnice. Proto se přidávala dobytku do píce, aby ho ochránila před působením zlých sil. Kopřiva zakopaná v rohu čerstvě zoraného pole ho chránila před housenkami a všetečným ptactvem. Kopřiva měla i své speciální použití a to v případech, kdy nebyla jistota, že mrtvý člověk je skutečně po smrti. Přiložená čerstvá kopřiva nebožtíkovi neublížila, ale kůže domněle zesnulého zčervenala.

Dnes: Používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu), tak zevně.

Vnitřně: Chlorofyl listů, který má protizánětlivý a hojivý účinek, urychluje scelování ran a regeneraci pokožky poškozené buď úrazem (popálení, poleptání, opaření), nebo nějakým chronickým procesem (proležení). Kromě toho působí chlorofyl i tonizačně a povzbudivě na metabolismus a ostatní fyziologické funkce. Kyselina křemičitá působí močopudně.

Díku antiseptickému (bránící vývoji a růstu mikrobů) působení se kopřiva používá jako pomocný lék při zánětech dýchacích a močových cest, zde se kromě antiseptického uplatňuje močopudný účinek. V lidovém léčitelství je hojně ordinována k léčbě chudokrevnosti , při trávicích obtížích a jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky. Zanedbatelný není ani poměrně vysoký obsah vitamínu C. Komplex účinných látek kopřivy zvyšuje enzymatickou činnost a zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů.

Zevně: Kopřiva se používá hlavně při problémech s padajícími a nadměrně se mastícími vlasy.

Na co si dát pozor

Při sběru je třeba dát si pozor na alergickou reakci na jed obsažený v chloupcích.

Pozn.: Doporučuje se dlouhodobé pití kopřivového čaje. Specialitou kopřivy jsou očistné kůry, které zahajujeme vždy na jaře na podzim, kdy se nám v těle nahromadí celá řada odpadních látek, kterých se potřebujeme zbavit. Kůra by měla trvat 3 týdny. Kopřiva je častou součástí bylinných čajů.

Koriandr setý

(Coriandrum sativum L.)

Koriandr se pěstuje již několik tisíc let jako léčivé koření. Byl znám jako vynikající prostředek pro prevenci a léčbu zažívacích obtíží.

Příprava čaje

2 čajové lžičky řezané drogy na šálek (200 ml) vody. Pijeme 2 krát až 3 krát denně. Je také možné žvýkat celé plody, nebo je přidávat do jídla jako koření.

Užívaná část

nať Nať(Herba coriandri) plod Plod(Fructus coriandri)

Sběr a sušení

Krátce před dozráním sbíráme okolíky, necháme dozrát a dosušit. Používáme pouze plody, sušené zbytky rostliny odstraníme. Nedostatečné vysušení způsobí znehodnocení drogy plísní. Sušením se ztrácí nepříjemné aroma, které někteří autoři přirovnávají ke štěnicím.

Koriandr setý

Jak vypadá

Jednoletá bylina. O vzhledu napovídá to, že patří mezi mrkvovité. Lodyha je přímá, dosahuje výšky až 1 metr. Spodní listy mají dlouhý řapík. Připomínají listy petržele. Drobné květy vytváří okolíky světle růžové barvy. Plodem je kulatá hnědá dvounažka velikosti pepře. Kvete v období června a července.

Kde se rostlina vyskytuje

Koriandr se pěstuje. S příchodem exotických kuchyní je stále častěji vidět v zahradách, truhlících a květináčích.

Co koriandr obsahuje

Mezi nejdůležitější obsahové látky patří silice, s hlavní složkou linalonem.

Koriandr setý

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Koriandr se pěstuje již několik tisíc let jako léčivé koření. Byl znám jako vynikající prostředek pro prevenci a léčbu zažívacích obtíží.

Dnes: Koriandr lze použít vnitřně i zevně.

Vnitřně: Linalon, obsažený v koriandru, omezuje růst bakterií a hub, původců mnohých onemocnění u člověka. Hlavní využití koriandru spočívá v jeho vlivu na trávicí trubici – ulevuje při nadýmání a pocitu plného žaludku, mírní žaludeční nevolnost a křeče, povzbuzuje chuť k jídlu.

Při onemocněních dýchacích cest podporuje vykašlávání.

Zevně: K ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů

Pozn. Stále větší oblibě se těší používání nati koriandru k ochucování jídel.

Krušina olšová

(Frangula alnus Miller)

Pro krušinu je charakteristický vysoký obsah antrachinonových glykosid a tříslovin.

Příprava čaje

1 čajová lžičky řezané drogy na šálek (200 ml) vody.

Užívaná část

kůra Kůra(Kortex frangulae) plod Plod(Fructus frangulae)

Sběr a sušení

Nejúčinnější je kůra získaná z mladých větví během dubna až května. Před slupováním kůry mladé větve nejdříve uřízneme. Kůru sušíme na slunci nebo za pomoci umělého zdroje tepla, teplota by neměla přesáhnout 40 st C. Použít ji můžeme až po následujícím zpracování kůru skladujeme jeden rok, nebo ji zahříváme po dobu 1 hodiny teplotou 100 st. C. Plody sbíráme po dozrátí a dobře prosušíme. Vzhledem k obsahu vody podléhají snadno plesnivění.

Krušina olšová

Jak vypadá

Vytrvalý vysoký a řídký keř. Tenké větve pokrývá lesklá kůra, tečkovaná mnoha dýchacími otvory. Na krátkém, chlupatém řapíku vyrůstají střídavě listy vejčitého tvaru. Kvete bíle. Plody jsou peckovice se třemi semeny, barva se mění postupně ze zelené v černou v době plného dozrání. Kvete začátkem léta.

Kde se rostlina vyskytuje

Krušinu najdeme v lesích, kde je velmi rozšířenou rostlinou.

Co krušinová kůra obsahuje

Pro krušinu je charakteristický vysoký obsah antrachinonových glykosidů a tříslovin.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Krušina byla tradiční prostředek na zácpu, protože působí projímavě. Kromě chronické zácpy se používala k léčbě hemoroidů.

Krušina olšová

Dnes: Krušinovou kůru použít vnitřně i zevně.

Vnitřně: Obsahové látky povzbuzují vylučování žluči a působí povzbudivě na tlusté střevo. Pro tento účinek se používá při zácpě.

Zevně: V koupelích nebo obkladech na špatně se hojící rány a vředy.

Na co si dát pozor

Při užívání krušiny se mohou objevit zažívací obtíže. Při dlouhodobém užívání hrozí nebezpečí narušení hospodaření s vodou a minerály.

Pozn. Zralé plody krušiny mají stejný účinek jako kůra, jen několikrát silnější! Krušina je součástí originálně vyráběných přípravků, především směsí určených k redukci hmotnosti a zmírnění obtíží se zácpou.

Křen selský

(Armoracia rusticana (Lam.) G. M. et Sch.)

Křen najdeme na březích potoků. Často se také pěstuje.

Příprava sirupu

Kořen tence nakrájíme a zasypeme cukrem. Vytvořené šťávy (sirupu) užíváme 2 až 3 lžíce denně. Příjemnější je jeho užívání spolu s postrouhaným jablkem.

Příprava placek

Křen smícháme s moukou a sádlem v poměru 3:5:1.

Užívaná část

kořen Čerstvý kořen (Radix armoraciae)

Sběr a sušení

Kořen křenu sbíráme po odkvětu, na podzim.

Křen selský

Jak vypadá

Vytrvalá rostlina, jejíž lodyhy dosahují výšky až 1,5 metru. Na koncích lodyh se od května do července vytvářejí drobné bílé kvítky, které jsou uspořádány do květenství. Listy na lodyhách jsou přisedlé a ve srovnání s přízemními listy jsou drobné . Naopak přízemní listy jsou veliké, mají dlouhý řapík a jsou na okrajích zoubkované. Křen je charakteristický svým dlouhým, silným a dužnatým kořenem.

Kde se rostlina vyskytuje

Křen najdeme na březích potoků. Často se také pěstuje.

Co křenový kořenobsahuje

V křenu najdeme silici, imgvitamín C, enzymy, látky ničící bakterie, sacharidy a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Křen byl znám dříve jako léčivka, ne jako potravina. Doporučoval se na zvýšení močení a proti bolestem zad.

Dnes:Křenový kořen lze použít vnitřně i zevně.

Vnitřně:Křen působí v těle velmi různorodě. Zvyšuje tvorbu moči, což označujeme jako močopudný účinek. Má také schopnost usnadňovat odkašlávání a uvolňovat hlen, což se využívá při zánětech dýchacích cest. Povzbuzuje činnost žaludku a střev, zvyšuje produkci trávicích šťáv. Normalizuje střevní mikroflóru. Celkově působí zlepšení látkové přeměny. Zanedbatelný není ani obsah vitamínu C. S výhodou jej v malých dávkách použijeme také v období nabírání nových sil po nemoci (rekonvalescence).

Léčivé je rovněž vdechování „ostrých“ prchavých látek, které se uvolňují při zpracovávání křenového kořene. Tyto výpary povzbuzují sliznici dýchacích cest, zlepšují vykašlávání a mají antibakteriální účinek.

Zevně: Křenové placky zlepšují prokrvení, tím zmírňují bolest a přikládají se na bolavé klouby.

Na co si dát pozor

Křen může ve velkých dávkách působit dráždivě, proto ho používáme pouze v malém množství. U citlivých lidí působí velmi dráždivě také na pokožku, v extrémních případech může dojít až k tvorbě puchýřů.

Pozn. Křen se těší stále větší oblibě jako pochutina. Používá se k masu, ochucování pomazánek, salátů a omáček.

Kukuřice setá

(Zea mays l.)

Kukuřičné blizny obsahují hlavně saponin, silici, hořčiny, třísloviny, pryskyřice, olej, cukry, minerální látky.

Příprava čaje

5 g drogy na šálek čaje.

Užívaná část

blizny Blizny(Stigmata maydis)

Sběr a sušení

Blizny, které vyčnívají z klasů, se sbírají v době květu. Suší se rychle.

Kukuřice setá

Jak vypadá

Až dva metry vysoká jednoletá obilnina. Listy jsou široce čárkovité, kopinaté. Pestíkové květy vyrůstají v úžlabích listů, jsou zabalené pomocí listenů. V době zrání se z nich vytvářejí klasy, které jsou po dozrání charakteristické svou žlutou barvou, která převažuje, i když různé odrůdy mohou být zbarveny různě. Prašníkové květy vyrůstají na koncích rostliny. Kvete v průběhu léta.

Kde se rostlina vyskytuje

Kukuřice se stále víc pěstuje na polích i v zahradách. Kukuřičné blizny jsou k dostání v lékárnách.

Co kukuřice obsahuje

Kukuřičné blizny obsahují hlavně saponin, silici, hořčiny, třísloviny, pryskyřice, olej, cukry, minerální látky. Olej obsahuje významné množství koenzymu Q.

Kukuřičné semeno je bohaté na vitamíny skupiny B, mangan, nenasycené mastné kyseliny.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: K medicínským účelům se kukuřice dříve nepoužívala. Až v 19. století se začalo s jejím využitím k léčbě nemocí močových cest. Později se podávala při revmatických onemocněních a k celkovému posílení organismu.

Dnes: Kukuřice se používá vnitřně. Je velmi výživná a její prospěšnost a léčivost se projeví také pokud ji konzumujeme jako potravinu.

Vnitřně: Pokud užíváme čaj ze sušených blizen, tak využíváme hlavně jejích močopudných účinků. Podáváme jej u otoků a onemocněních močových cest, zklidňuje trávicí trakt, snižuje vysoký krevní tlak, snižuje hladinu krevního cukru, v tradiční čínské medicíně se používá při onemocněních jater.

Vzhledem k vysokému obsahu manganu a vitamínu B1 je konzumace kukuřice nejlepším přirozeným uklidňujícím prostředkem, který zároveň posiluje. Vitamín B1 se podílí na přetváření sacharózy na glukózu (jediné energetické výživy pro mozkové buňky). Konzumace kukuřice a výrobků z ní se podílí na zlepšení výkonnosti mozku, zlepšuje náladu, stará se o zdravou kůži a vlasy.

Pozn. Kukuřice je významná také tím, že neosahuje lepek; proto je vhodná u všech, kteří dodržují bezlepkovou dietu.