Ostružiník je oblíbeným pěstovaným keřem. Ve volné přírodě jej najdeme ve světlých lesích, v křovinách, na stráních.
2 čajové lžičky řezané drogy na šálek (200 ml) vody. Pijeme 2 krát až 3 krát denně.
![]() | List(Folium rubi fruticosi) |
![]() | Plod(Fructus rubi fruticosi) |
List sbíráme v červnu a červenci, tedy v době květu rostliny. Mohou se sušit okamžitě, ale nevadí jim několikadenní ovadnutí.
Popínavý keř, kterého existuje mnoho druhů a kříženců. Lodyhy dorůstají značné délky a jsou hustě posety drobnými ostny, které přecházejí také na 3-5 četné řapíkaté listy. Dvouleté a starší lodyhy kvetou bílými kvítky, které vytvářejí drobné hrozny. Plodem je ostružina, která má v době zralosti načernalou barvu. Kvete v červnu a červenci.
Ostružiník je oblíbeným pěstovaným keřem. Ve volné přírodě jej najdeme ve světlých lesích, v křovinách, na stráních.
List: hlavní obsahovou složkou jsou třísloviny, silice, organické kyseliny a flavonoidy. Najdeme zde také organické kyseliny a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus.
Plod: zde najdeme hlavně vitamíny skupiny B a C, karotenoidy, minerální látky, pektin, cukr.
Dříve: Již dlouho před Hippokratem je vzpomínána tato rostlina s jejími plody. Používala se na lehce krvácející rány. Žvýkání listů se doporučovalo pro posílení dásní, kořen zase k rozpouštění kamenů.
Dnes: Ostružinový list lze použít vnitřně i zevně.
Vnitřně: Čaj v listů ostružiníku se uplatní nejen proti průjmu, proti střevním kataru a při akutních i chronických žaludečních obtížích, ale také při kašli. Flavonoidy obsažené v listech působí mírně močopudně, proto jej můžeme použít pokud chceme zvýšit odvodňování organismu nebo při zánětech močových cest.
Plody jsou nejen výborným pamlskem, ale dobrým zdrojem vitamínů a chuťově příjemným močopudným prostředkem.
Zevně: V koupelích nebo obkladech na špatně se hojící rány a vředy, ke kloktání při zánětech hrdla a dásní.
Pozn.: List ostružiníku je součástí čajů vyráběných pro potravinářské i lékařské účely. Lahodný nápoj připravíme z fermentovaného listu.
Plody se konzumují čerstvé, nebo se z nich připravují šťávy, sirupy, kompoty a marmelády. Delikatesou je mírně tepelně upravená omáčka z plodů, která se používá jako příloha k masům nebo sýru. Délka tepelné úpravy plodů sníží obsah vitamínu C, ostatní složky zůstávají zachovány.
Oves má vliv na krevní tlak a působí mírně uklidňujícím účinkem. Používá se při stavech vyčerpání a nervové slabosti, při nespavosti a vysokém krevním tlaku.
2-3 čajové lžičky rozmačkaných zrn na šálek (200 ml) vody. Pijeme 2 krát až 3 krát denně.
2 polévkové lžíce drcených zrn (ovesných vloček) vaříme ve 200 ml vody dokud se objem vody nezmenší na polovinu. Scedíme a pijeme rozdělené do 3 denních dávek.
![]() | Plod(Fructus avenae) |
V době zralosti klasů se oves poseče, vymlátí a poté dobře prosuší.
Jednoletá obilnina. Až 1,5 m dlouhé, lysé stéblo je zakončeno kláskem - všestranně rozloženou latou. Plodem je obilka. Kvete počátkem léta.
Protože oves není na půdní podmínky příliš citlivý, je možné ho pěstovat v mnoha oblastech. Podmínkou je dostatek vláhy.
Pro zrno ovsa je charakteristický obsah škrobů, saponinů, bílkovin, flavonoidů, vitamínů, minerálů, glykosidů (avenin a vanillosid).
Ve slámě je pektin, kyselina křemičitá a malé množství karotenu.
Dříve: Ovesná kaše se podávala při průjmech a také při kašli. Oblíbený byl v obkladech při pokousání hmyzem.
Dnes: Ovesné zrno se používá vnitřně i zevně.
Vnitřně: Oves má vliv na krevní tlak a působí mírně uklidňujícím účinkem. Používá se při stavech vyčerpání a nervové slabosti, při nespavosti a vysokém krevním tlaku. Vzhledem k tomu, že se dobře vstřebává a je také velmi výživný, doporučuje se podávat při nechutenství, při poruchách trávení , při žaludečních a střevních katarech a v době zotavování po různých nemocech .
Zevně: Koupele s přídavkem odvaru z ovesných vloček se používají při kožních nemocech.
Oves se nesmí konzumovat při bezlepkové dietě!
Pozn.: Ve formě ovesných vloček se oves konzumuje ve formě nejrůznějších kaší a zdravých cereálních pochutin. Bílkovinný komplex ovsa se ve srovnání s pšenicí vyznačuje snazší stravitelností a vyšším podílem esenciálních aminokyselin.