Martinčin Herbář
A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Violka trojbarevná

(Viola tricolor L.)

Violka má vysoký obsah saponinů, flavonoidů (včetně rutinu), tříslovin, slizu, karotenoidů, stopy silice a dalších látek.

Příprava čaje

1 čajovou lžičku řezané natě přelijeme šálkem vroucí vody (cca 2 dcl). Pijeme dvakrát denně. Denní dávku 2 lžiček není vhodné překračovat.

Užívaná část

nať Nať(Herba Violae tricoloris)

Sběr a sušení

Kvetoucí nať sbíráme od května do září. Sušíme rychle, ve stínu. Teplota při sušení nemá překročit 50 st. C.

Violka trojbarevná

Jak vypadá

Asi 30 cm vysoká bylina s trojhrannou lodyhou. Listy jsou dlouze řapíkaté, vejčité, na okraji vroubkované. Na dlouhých stopkách v paždích listů vyrůstají květy, které mají charakteristickou žlutou a fialovou barvu. Kvete od května do října.

Kde se rostlina vyskytuje

Violku najdeme na polích, na mezích, u cest.

Co violková nať obsahuje

Violka má vysoký obsah saponinů, flavonoidů (včetně rutinu), tříslovin, slizu , karotenoidů, stopy silice a dalších látek.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: až ve středověku bylo poprvé publikováno o její využitelnosti v medicíně. U dětí byla podávána při horečkách, bolestech bříška, epilepsii (padoucnici). Své místo měl při léčbě kožních onemocnění, např. svrabu.

Dnes: používá se jak vnitřně tak zevně.

Vnitřně: droga podporuje vykašlávaní, tiší kašel, zlepšuje vylučování odpadních látek močí , působí ochranně na cévní stěny. Violku můžeme použít při onemocněních dýchacích cest, chrapotu , zánětu močového měchýře a močových cest, při dně a k urychlení vylučování škodlivých látek z těla; při migréně.

Zevně: výluh z violky používáme k omývání špatně se hojících ran a vyrážek. Na špatně se hojící vředy lze přikládat čerstvou, omytou a mírně rozmačkanou nať.

Vrba bílá

(Salix alba L.)

Vrba bílá je poměrně vysoký strom s ohebnými nelámavými větvemi. Listy má krátce řapíkaté, na líci zelené, na rubu bělavé.

Příprava čaje

Odvar pro vnitřní použití připravíme z 1g kůry na 100ml vody, pro použití zevní je vhodnější odvar koncentrovanější.

Užívaná část

kůra Kůra(Cortex salicis)

Sběr a sušení

Sbírá se nejlépe v době proudění mízy, což je obvykle v březnu. Pro slupování jsou vhodné 2-3leté větvičky. Kůra se po sloupnutí suší.

Vrba bílá

Jak vypadá

Vrba bílá je poměrně vysoký strom s ohebnými nelámavými větvemi. Listy má krátce řapíkaté, na líci zelené, na rubu bělavé. Na jaře nás na sebe upozorní typickými květy složenými ve štíhlých jehnědách. Kvete v dubnu a květnu.

Kde se rostlina vyskytuje

Vrby jsou rozšířeny po celé Evropě, zejména na vlhkých místech, tedy na březích potoků a řek.

Co vrbová kůra obsahuje

Najdeme v ní kromě jiných účinných látek glykosid salicin, který má nejvýznamnější účinek a stál za vznikem známého léku Aspirinu.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Vrba patří k vůbec nejdéle využívaným přírodním léčivům. Pro svůj obsah kyseliny salicylové v kůře byla užívána k léčbě bolesti a horečky.

Dnes: Jako přírodní látku ji zatlačil do pozadí chemicky vyráběné léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Obvyklou formou podání je odvar, který lze použít vnitřně i zevně.

Vnitřně: Působí dezinfekčně, snižuje horečku a zmírňuje revmatické bolesti. Na rozdíl od syntetického acylpyrinu (a dalších léků s kyselinou salicylovou), se kterým má téměř shodné chemické složení, působí vrba mnohem komplexněji.

Vrbu lze užívat při nemocech z nachlazení jako prostředek snižující teplotu, ale také jako účinné antirevmatikum. Pomáhá při zánětech trojklaného nervu. Z dalších indikací můžeme jmenovat choroby ledvin a močového systému, protože působí močopudně

Zevně: Používá se na hnisavé kožní defekty a vyrážky.

Na co si dát pozor

Při užívání vrbové kůry je třeba určité opatrnosti, neboť má poměrně razantní účinky. Rozhodně není vhodná při alergii na salicyláty, při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku, při špatné srážlivosti krve a v těhotenství. Vysoké dávky mohou vyvolat otravu a proto je vhodnější její upotřebení ve směsích s ostatními bylinami.