Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides L.)
Rakytník se pěstuje. Nejčastěji se s ním setkáme na zahradách a v parcích.
Sušené plody rozdrtíme a zalijeme kvalitním olejem. Po několika týdnech přecedíme. Skladujeme nejlépe v tmavé sklenici.
Užívaná část
 | Plod(Fructus hippophae) |
Sběr a sušení
Plodse sbírá v době zrání. Bobulky sušíme rychle, při mírně teplotě. Uchováváme jej v dobře uzavřené nádobě. Nejčastěji se ovšem zpracovává se čerstvý.
Jak vypadá
Vytrvalý trnitý keř, dosahující výšky asi 2 metry. Charakteristický je pro něj vzhled listů i plodů. Větvičky jsou hustě obsypány kopinatými listy, které jsou na větvích umístěny střídavě a mají stříbřitou barvu. Velmi hojné plody mají oranžovou barvu. Větve jsou jimi doslova obsypány.
Kde se rostlina vyskytuje
Rakytník se pěstuje. Nejčastěji se s ním setkáme na zahradách a v parcích.
Co rakytníkový plod obsahuje
V rakytníku najdeme velké množství vitamínů A, B, C, E a K, minerálních látek, organických kyselin a dalších sloučenin, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na náš organismus.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Listy a větvičky rakytníku čistily krev. Plodům se přičítal hojivý účinek na kožní vyrážky. V některých oblastech se plody využívaly jako potravina, jinde byl považován za jedovatou rostlinu.
Dnes: používá se vnitřně i zevně.
Vnitřně: Příznivý účinek zaznamenáme u velkého množství chorob. Oceníme ho při trávících obtížích, nemocích dýchacích cest, špatném oběhu krve, celkové slabosti, chronických bolestech, snížené odolnosti těla, v období zotavování po nemoci (rekonvalescenci).
Zevně: Olej z rakytníku je vhodný při kožních nemocech, popáleninách, omrzlinách a drobných poraněních.
Pozn.: Velmi oblíbený je džem, lisovaná čerstvá šťáva nebo sirup z rakytníku. Vše používáme v obvyklých dávkách, požívat najednou větší množství výrobků se nedoporučuje..
Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta L.)
Pro rdesno je typický vysoký obsah tříslovin, bílkovin a škrobu. Kromě toho zde najdeme např. sliz a pektin.
Příprava čaje
1-2 čajové lžičky řezané drogy na šálek (200 ml) horké vody. Pijeme 2 krát až 3 krát denně.
Užívaná část
|
| Oddenek(Radix bistortae) |
Sběr a sušení
Máme dvě možnosti, kdy sbírat oddenek. Brzy na jaře nebo naopak na podzim. Kořen očistíme, nařežeme na menší kusy a sušíme pokud možno rychle v tenké vrstvě a na vzdušném místě. Nedostatečné vysušení nám způsobí znehodnocení rostliny plísní.
Jak vypadá
Vytrvalá bylina, dosahující výšky až 1 metr. Pro rostlinu je charakteristická dlouhá lodyha, kterou zakončuje světle růžový květ vypadající jako klas. Kořen je dlouhý, dužnatý, má hnědou barvu a je esovitě zahnutý. Přízemní listy jsou podlouhlého tvaru, lístky lodyžní jsou kopinaté. Kvete v červnu a červenci.
Kde se rostlina vyskytuje
Rdesno najdeme na vlhkých místech, zvláště u potoků.
Co kořen rdesna obsahuje
Pro rdesno je typický vysoký obsah tříslovin, bílkovin a škrobu. Kromě toho zde najdeme např. sliz a pektin.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Rdesno se využívalo na ošetřování rány při uštknutí zmijí. Bylo také osvědčeným prostředkem proti molům.
Dnes: Oddenek rdesna lze použít vnitřně i zevně.
Vnitřně: Pro svůj obsah tříslovin je ceněnou léčivkou působící v oblasti trávicí soustavy, především proti zánětům střevní sliznice a průjmům s příměsí krve. Brání vstřebávání toxických látek. Jeho podávání je vhodné při léčbě antibiotiky, neboť zde může mírnit nežádoucí účinky projevující se v oblasti střev.
Zevně: Ke kloktání při zánětech hrdla a dásní. Ve formě obkladů se přikládá na špatně se hojící rány.
Pozn.: Rdesno je součástí originálně vyráběných přípravků.
Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.)
Rozmarýn povzbuzuje činnost žaludečních šťáv, podporuje tvorbu a vylučování žluči, tiší křeče zažívacího traktu a má močopudný účinek.
Příprava čaje
1 čajové lžička řezané drogy na šálek (200 ml) vody. Pijeme 2 krát - 3krát denně.Terapeutické uplatnění má i macerát (výluh) za studena, který připravíme zalitím 1 čajové lžičky drogy.
Užívaná část
 | List(Folium rosmarini) |
Sběr a sušení
List je nejúčinnější v době květu rostliny, tedy od června do srpna. Při sušení ho nevystavujeme slunečnímu záření.
Jak vypadá
Vytrvalá, stále zelená rostlina dosahující výšky 1 až 2 metry. Tento bohatě větvící keř má vstřícné listy, které mají jehličkovitý tvar, jsou kožovité a celokrajné. Listy jsou dlouhé asi 3 cm a mohou dosahovat šířky až 3 mm. V úžlabí listů vyrůstají drobné, světle fialové květy. Kvete v průběhu léta. Celá rostlina velmi příjemně voní.
Kde se rostlina vyskytuje
Rozmarýn se pěstuje v květináčích a zahradách.
Co rozmarýn obsahuje
Pro rozmarýn je charakteristický vysoký obsah silice, tříslovin, flavonoidů a rostlinných antibiotik. Obsahuje i další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Rozmarýn byl velmi ceněn již Řeky a Římany. Mezi jeho významné vlastnosti patřila schopnost zahřívat organismus. Používal se k léčbě žloutenky, neboť čistil játra; zvyšoval odvodňování těla a podporoval trávení.
Dnes: Rozmarýnový list lze použít vnitřně i zevně.
Vnitřně: Rozmarýn povzbuzuje činnost žaludečních šťáv, podporuje tvorbu a vylučování žluči, tiší křeče zažívacího traktu a má močopudný účinek. Ordinuje se při chronických potížích spojených s nedostatečnou produkcí žaludeční šťávy a žluči a s tím spojeným nadýmáním a bolestí břicha.
Jako jedna z mála rostlin dokáže zvyšovat krevní tlak. Posiluje krevní oběh, mírní chlad v končetinách, neboť patří mezi drogy, které zahřívají. Ulevuje při nervovém i fyzickém vyčerpání a tím zlepšuje kondici. Pomáhá odbourávat pocit únavy psychogenního původu.
Zevně: V koupelích na špatně se hojící rány, neboť má desinfekční a mírně prokrvující účinky. Osvědčil se také k čištění pleti. Díky obsahu silic, se z něj uvolňuje při použití do koupele příjemná vůně, tím osvěžuje namožené svaly i ducha.
Na co si dát pozor
Ve velkých dávkách může vyvolat stavy opojení, křeče a poškození ledvin. Nesmí se užívat v těhotenství.
Pozn.: Své účinky má i pokud jej použijeme jako koření. Ovšem i zde platí, že jsou úměrné použitému množství.
Růže šípková (Rosa sp. L.)
Šípky, oranžové až červeně zbarvené plody, sbíráme v době dokonalé zralosti, kdy je jejich obsah vitaminu C nejvyšší.
Příprava čaje
Šípkový čaj připravíme tak, že necháme asi 10g rozdrcených šípků vyluhovat 1 hodinu v 0,5 litru studené vody. Pak přivedeme šípky ve vodě k varu a necháme je luhovat další čtvrthodinu. Před pitím výluh scedíme. Je také možné nechat šípky luhovat přes noc ve studené vodě a před pitím ohřát na teplotu přibližně 80 st.C. V žádném případě bychom šípky neměli dlouho vařit, protože pak dochází ke ztrátám vitaminu C. Také při delším stání a pobytem na světle přichází čaj o cenný vitamin.
Pokud použijeme šípky půlené a zbavené semen, příprava čaje je následující: 1 čajovou lžičku drogy zalijeme 1,5 dcl vroucí vody, po 5 – 8 minutách scedíme.
Užívaná část
|
| Plod(Fructus rosae) |
Sběr a sušení
Šípky, oranžové až červeně zbarvené plody, sbíráme v době dokonalé zralosti, kdy je jejich obsah vitaminu C nejvyšší. To nastává většinou na přelomu září - října, kdy je ještě počasí slunné a suché. Pokud šípky přezrají, obsah vitaminu C opět poklesne. Šípky je však třeba dobře prosušit, jinak zplesniví. Při přípravě nálevu je také nutné vyloučit šípky zčernalé.
Jak vypadá
Bohatě rozvětvený keř, dosahuje výšky až kolem 3 metrů, větve jsou posety trny. Listy jsou ostře pilovité. Má růžovém někdy bělavé květy, s 5 korunními plátky. Kvete v červnu a červenci. Plodem je šípek vejčitého tvaru, nejprve zelený, po dozrání sytě červený. Červené až zahnědlé šípky jsou často součástí keře i po opadání listů.
Kde se rostlina vyskytuje
Lemuje okraje většiny našich lesních a polních cest.
Co šípkové plody obsahují
Šípek je velmi bohatým zdrojem vitaminu C. V šípcích dále najdeme karoteny, z nichž si organismus dokáže vyrobit vitamin A, dále některé z vitamínů B, vitamín P, K a kyselinu nikotinovou.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Šípek byl základem lidové medicíny již dlouho před antikou. Využíval se nap. při zažívacích a močových obtížích, rozličných bolestech, k posílení srdce, proti kapavce , průjmům a později dokonce proti střevním parazitům.
Dnes: Používá se vnitřně ve formě čaje.
Vnitřně: Šípkový čaj je užíván jako celoroční zdroj vitamínu C, který zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekčním chorobám a příznivě ovlivňuje některé enzymatické pochody v organismu. Má také účinky močopudné a potopudné.
Zevně: Nepoužívá se.
Na co si dát pozor
Bohužel i při sebeopatrnějším a sebedokonalejším sušení se ztrácí značná část vitaminu C, obsažená v čerstvých plodech a to přibližně na 20% původního obsahu.
Pozn: Výhodou šípkových růží je, že pro nás nemusí být důležité, která je ta pravá. Ke sběru se hodí všechny druhy. Šípkové plody jsou velmi oblíbené k přípravě marmelád, povidel, dětských přesnídávek, domácích vín a likérů.
Rybíz černý (Ribes nigrum L.)
Droga podporuje vylučování moči. Má své místo při zánětech močových cest, využívá se rovněž při nemocích dýchacích cest (při onemocněních z nachlazení).
Příprava čaje
2 čajové lžičky řezaných listů přelijeme šálkem vroucí vody (cca 2 dcl). Pijeme 2-3krát denně.
Užívaná část
|
| List(Folium ribis nigri) |
| Plod(Fructus ribis nigri) |
Sběr a sušení
V době květu rostliny sbíráme list, plod sbíráme v době zralosti. Sušíme rychle, ve stínu. Teplota při sušení nemá překročit 40 st. C. Drogu je nutné dobře prosušit, neboť vlhká má tendenci hnědnout, čímž se znehodnotí. Plody se zpracovávají nejčastěji čerstvé.
Jak vypadá
Vytrvalý keř, vysoký asi 150 cm. Na větévkách vyrůstají ve střídavém postavení hrubě pilovité 3-5 laločnaté listy. Květy jsou žlutozelené, hroznovité. Plodem je bobule, která má v době zralosti modročernou barvu. Kvete v dubnu a květnu.
Kde se rostlina vyskytuje
Rybíz je pěstovaná rostlina.
Co rybíz obsahuje
Listy: obsahují silici, třísloviny, flavonoidy (rutin), imgvitamín C.
Plody: mají velké množství vitamínů skupiny B a vitamínu C, cukrů a karotenu. Kromě toho obsahuje rybíz další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na náš organismus.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: v první polovině 19. století byl poprvé popsán jako léčivá rostlina s močopudným účinkem a k vyvolání pocení, což se považovalo za prospěšné u dny a revmatismu. Do té doby odpuzoval svou vůní a byl považován za nevýznamnou rostlinu.
Dnes: používá se vnitřně i zevně.
Vnitřně: Droga podporuje vylučování moči. Má své místo při zánětech močových cest, využívá se rovněž při nemocích dýchacích cest (při onemocněních z nachlazení). Díky obsahu rutinu příznivě působí na cévní stěnu a zastavuje krvácení z drobných cévek, které se může projevit např. krvácením ze sliznic. Plody lze díky vysokému obsah vitamínu C pokládat za léčivé ovoce. Zlepšují látkovou přeměnu a posilují imunitu.
Zevně: Silný odvar ze sušených plodů nebo šťáva z čerstvých bobulí se kloktá při zánětech v dutině ústní a angíně, jako jeden z mála prostředků je také výborný při namožených hlasivkách.
Pozn.: Velmi oblíbený je džem, lisovaná čerstvá šťáva nebo sirup z černého rybízu. Vše používáme v obvyklých dávkách.
Řebříček obecný (Achillea millefolium L.)
Řebříček je vytrvalá rostlina, výšky do jednoho metru. Typický je pro ni dlouhý plazivý kořen, poměrně mělce umístěný.
Příprava čaje
1 – 2 čajové lžičky sušené drogy na šálek vody. Pro použití při trávicích obtížích pijeme neslazené půl hodiny před jídlem.
Užívaná část
 | Plod(Herba millefolii) |
 | Květ(Flos millefolii) |
Sběr a sušení
Sbíráme všechny barvy květů, tedy od růžové po bílou. Nať sbíráme v době květu rostliny, tedy v létě (květnu až září). Květ i nať sbíráme za pěkného počasí a rychle sušíme, nejlépe ve stínu, jinak bychom mohli drogu znehodnotit.
Jak vypadá
Řebříček je vytrvalá bylina, výšky do jednoho metru. Typický je pro ni dlouhý plazivý kořen, poměrně mělce umístěný. Dále lodyha, která má střídavé listy, kterou jsou čárkovité a je zakončena velmi bohatým květenstvím, složeným z drobných květů barvy růžové až bílé. Kvete od června do září.
Kde se rostlina vyskytuje
Řebříček je hojně rozšířen na loukách, na okrajích cest a okrajích lesů. Najdeme ji od nížin až do hor.
Co řebříčková nať obsahuje
Významná je hlavně silice s azulenem, hořčiny a třísloviny.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Podle jedné staré pověry, když se dal řebříček večer před spaním pod polštář, ve snu se ukázal budoucí manžel nebo manželka. Středověk jej využíval mnohem prozaičtěji – proti bolení hlavy a krvácení z nosu. Později se uplatňoval se rovněž v kosmetice.
Dnes: používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu), tak zevně.
Vnitřně: Droga podporuje vylučování trávicích šťáv a chuť k jídlu. Ve střevech se uplatňuje její spasmolytický (tlumí křeče ) účinek. Proto se používá při obtížích spojených s poruchou trávení.
Pro své močopudné a dezinfekční vlastnosti je vhodná k podpoře léčby zánětů močových cest.
Její schopnost tišit kašel se s úspěchem rovněž využívá k lidovém léčitelství.
Zevně: Pro účinky protizánětlivé a schopnost podporovat hojení můžeme řebříček zevně použít nejen jako přísadu do koupelí při kožních vyrážkách a hemoroidech, ale také k omývání při hnisavých ranách nebo jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní.
Na co si dát pozor:
Čaj z řebříčku není vhodné užívat dlouhodobě a nepřerušovaně.
Pozn: Pro své močopudné a dezinfekční vlastnosti je součástí čajů určených k léčbě močových infekcí.
Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria L.)
Řepík lékařský je svým vzrůstem i květy podobný malé divizně. Používá se jak vnitřně tak zevně.
Příprava čaje
1 čajovou lžičku řezané natě přelijeme šálkem vroucí vody (cca 2 dcl). Pijeme dvakrát denně.
Užívaná část
|
| Nať(Herba agrimoniae) |
Sběr a sušení
Kvetoucí nať sbíráme po celou dobu kvetení rostliny, tedy od června do září. Sušíme rychle, ve stínu. Teplota při sušení nemá překročit 40 st. C. Drogu je nutné dobře prosušit, neboť vlhká má tendenci hnědnout, čímž se znehodnotí.
Jak vypadá
Vytrvalá bylina, vysoká 80 – 100 cm se vzpřímenou lodyhou, která je porostlá chloupky. Řepík lékařský je svým vzrůstem i květy podobný malé divizně. Listy vytvářejí jak přízemní růžici, tak vyrůstají ve spodní části lodyhy. Jsou přetrhovaně lichozpeřené, na rubu pokrytě drobnými šedými chloupky. Na vzpřímené lodyze vyrůstají žluté květy. Kvete od června do září.
Kde se rostlina vyskytuje
Řepík najdeme na lukách, v křovinách, podél cest.
Co řepíková nať obsahuje
Řepík má vysoký obsah tříslovin, silic, hořčin, barviv, flavonoidů a dalších sloučenin, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na náš organismus.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: řepík se používal už ve starověku - víno, ve kterém byla rostlina louhována, se používal nejen proti průjmům, ale i proti hadímu uštknutí. Ve středověku se používal k léčbě jater a sleziny.
Dnes: používá se jak vnitřně tak zevně.
Vnitřně: Droga podporuje vylučování trávicích šťáv, má desinfekční vlastnosti, zvyšuje vylučování moči a staví průjem. Těchto vlastností můžeme využít při potížích spojených s nedostatkem žluči, onemocněních žlučových cest, špatném trávení, nechuti k jídlu, průjmech. Jako pomocný prostředek ji můžeme rovněž použít při zánětech močových cest.
Zevně: Řepík používáme ke kloktání při zánětech hrdla a dutiny ústní, k omývání při kožních nemocech a odřeninách. Na kůži můžeme rovněž použít omytou čerstvou nať.
Pozn.: Řepík je součástí celé řady originálně vyráběných přípravků.
Obsah
- Bazalka pravá
- Bedrník anýz
- Bez černý
- Borovice lesní
- Brusnice borůvka
- Brusnice brusinka
- Břečťan popínavý
- Bříza bradavičnatá
- Celík zlatobýl
- Čekanka obecná
- Česnek medvědí
- Česnek setý
- Devětsil zvrhlý
- Divizna velkokvětá
- Dobromysl obecná
- Dub letní
- Fazol obecný
- Fenykl obecný
- Heřmánek pravý
- Hloh ostrotrnný
- Hluchavka bílá
- Chmel otáčivý
- Jahodník obecný
- Jalovec obecný
- Jeřáb ptačí
- Jitrocel kopinatý
- Jmelí bílé
- Kontryhel obecný
- Kopřiva dvoudomá
- Koriandr setý
- Krušina olšová
- Křen selský
- Kukuřice setá
- Lékořice lysá
- Levandule lékařská
- Libeček lékařský
- Lípa srdčitá
- Lopuch větší
- Majoránka zahradní
- Maliník obecný
- Mařinka vonná
- Máta peprná
- Mateřídouška úzkolistá
- Meduňka lékařská
- Medvědice lékařská
- Měsíček zahradní
- Mochna husí
- Ořešák královský
- Ostropestřec mariánský
- Ostružník křovitý
- Oves setý
- Paprika roční
- Pastiňák setý
- Pelyněk pravý
- Petržel zahradní
- Plicník lékařský
- Pohanka setá
- Proskurník lékařský
- Přeslička rolní
- Pýr plazivý
- Rakytník řešetlákový
- Rdesno hadí kořen
- Rozmarýn lékařský
- Růže šípková
- Rybíz černý
- Řebříček obecný
- Řepík lékařský
- Saturejka zahradní
- Sedmikráska chudobka
- Sléz přehlížený
- Slivoň trnka
- Smetanka lékařská
- Světlík lékařský
- Šalvěj lékařská
- Třezalka tečkovaná
- Tužebník jilmový
- Tymián obecný
- Violka trojbarevná
- Vrba bílá
- Zeměžluč okolíkatá